Historie

Historie Petříkovice
Petříkovice se řadí k jedněm z nejstarším vesnicím v ČR. Zdroj: Mapy.cz

Vesnice Petříkovice sice územně i oficiálně patří pod obec Chvaleč, nicméně z historického pohledu jsou Petříkovice o více než 300 let starší, neboť první zmínka o vesnici Petříkovice ležící v údolí mezi kopci Jestřebních hor pod strmými svahy Janského vrchu pochází už z roku 1012. Již tehdy se vesnice nazývala dnešním názvem Petříkovice, a to údajně po prvním zdejším osadníkovi, jehož jméno bylo Peter Pestolský. Kromě těžby hned několika významných rud se Petřikovice věnovaly zemědělství, chovu dobytka na zdejších horských pastvinách, a také produkci lnu. Dnes se Petříkovice orientují spíš na turistický ruch. Od 13. století byl dnešní Královehradecký kraj a tedy i Petříkovice pod nadvládou českého rodu s erbem zlatého Třmene. Petříkovice získaly na významu, neboť zde byly objeveny naleziště žádané železné rudy, a také rudy manganové, která se hojně používala ve vyhlášených sklárnách severních Čech. Pro účely zpracování rud stály v době těžby v Petříkovicích dvě vysoké pece.

Historický vývoj Petříkovic

Okolním horám dominovaly zejména pastviny, kde se pozvolna rozvíjel zejména chov ovcí, ale také skotu. Po ukončení zdejší těžby rud se podnikatelský duch Petříkovic nezastavil, ba právě naopak. Po příchodu průmyslové revoluce ve vesnici vznikla po bývalém válcovém mlýně strojní tkalcovna, kterou vlastnil zdejší vážený občan Johann Ulbrich. Ten se v roce 1872 rozhodl na vlastní náklady vybudovat pod Janským vrchem v místě, kde z hory vytéká do studánky pramen velmi čisté minerální vody, dřevěnou poutní kapli.

Petříkovice od 20. století do současnosti

Průmyslová revoluce přivedla na počátku 20. století do Petříkovic také železnici, která vesnici spojila s Trutnovem. Před 2. světovou válkou Petříkovicemi vedla obranná linie československé republiky, obsazená Němci po Mnichovské dohodě v roce 1938. Po válce se Československo stalo vazalem Sovětského svazu a v roce 1964 došlo k územnímu přiřazení Petříkovic pod sousední obec Chvaleč, které je v platnosti dodnes. Konec 20. století znamenal Sametovou revoluci a osvobození od komunismu. V Petříkovicích od té doby opět hojně fungují podnikatelé a soukromníci, kteří zde mají hlubokou tradici. V posledních letech je atraktivní příroda, památky, a také nepřeberné množství sportovního vyžití velkým tahounem rozvoje turistického ruchu v Petříkovicích i sousedním Chvalči.

Češi v Petříkovicích a Chvalči před rokem 1938

Petříkovice u Trutnova samozřejmě historicky patřily do pohraničního území Čech, kde již od 12. století, tedy středověku, po staletí žila a pracovala početná německá menšina. Sčítání lidu v roce 1900 v sousední obci Chvaleč napočítalo 1073 Němců a pouhých 5 Čechů. Situace v Petříkovicích byla pravděpodobně velmi podobná. Početní stav českého obyvatelstva se trochu změnila až po roce 1918 a konci 1. světové války, kdy došlo k přílivu Čechů na Trutnovsko. Šlo především o státní zaměstnance, kteří přicházeli společně s rozšiřující se modernizací státu – od roku 1906 probíhala stavba železnice z Teplic nad Metují do Poříčí u Trutnova, která procházela i Petříkovicemi. Do Petříkovic i okolí tak za prací přicházeli například železničáři, pošťáci nebo finanční strážní.

Během dalšího sčítání lidu v roce 1930 se však k československé národnosti přihlásilo pouhých 43 občanů z celkového počtu 1145 obyvatel Chvalče a v Petříkovicích byla situace ještě horší – žilo zde jen 10 Čechů. I přes takto malé počty obyvatel existovala v Chvalči škola, která vyučovala v českém jazyce již od roku 1924.

V lednu roku 1936 došlo ve Chvalči k zřízení Státní obecné školy, která měla jednu třídu a vyučovala v českém jazyce. Šlo o poslední zřízenou menšinovou českou školu tohoto druhu na Trutnovsku. Škola však fungovala pouze tři roky a školní rok 1938/1939 byl posledním započatým. Mnichovská dohoda znamenala připojení Petříkovic i Chvalče k nacistickému Německu. Vesnice Petříkovice byla velmi rychle obsazena německou armádou, neboť tudy probíhala linie československého pohraničního opevnění. Po obsazení Chvalče Wehrmacht českou školu okamžitě zavřel a její školáci byli nuceni přestoupit na zdejší německou obecnou školu. Z budov zmizely československé státní znaky a údajně byly spáleny i české knihy nalezené ve škole.

Dodnes jsou v okolí Petříkovic a Chvalče zachovány některé objekty pohraničního opevnění, které jsou postupně renovovány jako skanzeny, aby připomínaly události roku 1938.

Historie obce Chvaleč

Jak už bylo řečeno v úvodu, obec Chvaleč je mnohem mladší, než Petříkovice a první písemný záznam o Chvalči pochází z roku 1329. Vlastníci obce se během století často měnili jak boj zejména mezi rodem zlatého Třmene a okolními rody o vliv v oblasti pokračoval. Posledním vlastníkem Chvalče byl v letech 1828 – 1945 rod Nádherných z Adršpachu. V druhé polovině 19. století měla obec Chvaleč historicky největší počet obyvatel. Stalo se tak v roce 1869, kdy zde žilo 1427 občanů. I Chvalčem probíhá od počátku 20. století železniční trať, která obec spojuje jednak s Trutnovem, a také s Adršpachem a Teplicemi nad Metují. Historicky se místní obyvatelé věnovali zejména zemědělství, produkci a zpracovávání lnu, a také těžbě uhlí. Od roku 1999 je Chvaleč členem Svazku obcí Jestřebích hor. Nejstarší sakrální památkou v obou obcích je Kostel sv. Jakuba Většího s přilehlým hřbitovem, stojící ve Chvalči. Kostel byl postaven v roce 1706 v barokním slohu a dokázal přežít až do dnešních dnů.

Památky v Petříkovicích a Chvalči

Dnes má kostel sv. Jakuba Většího statut chráněné kulturní památky. Stejným statutem se může pyšnit také místní lidová roubená chalupa čp. 64, která ve své architektuře odráží typický lokální stavební sloh minulých století.

V Petříkovicích se největšímu zájmu turistů těší především zdejší kaple Svaté Rodiny, a také Studánka pod Jánským vrchem, o které již padla zmínka výše. Původní dřevěná kaple z roku 1872 se bohužel do dnešních dnů v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů počasí nezachovala. V letech 2002 až 2008 však došlo k odstranění trosek původní kaple a vystavění zrekonstruované repliky původní stavby. Pitná minerální voda ve studánce pod Jánských vrchem byla svými blahodárnými účinky známá už od dob Rakouska-Uherska a zachovala si své unikátní složení díky šetrným stavebním pracím až dodnes.

Mimořádnou vlasteneckou hodnotu má rovněž v Petříkovicích stojící Pomník padlého dozorce finanční stráže Františka Opočenského. Ten padl 20. září 1938, když se pokoušel bránit jeden z bunkrů lehkého pohraničního opevnění u železniční zastávky Petříkovice před provokačním útokem sudetských Němců.

Velmi podrobný pohled na historii Petříkovic, Chvalče i celého Trutnovska nabízí ve svcýh sbírkách Muzeum Podkrkonoší, které se nachází v historickém centru okresního města Trutnov.

Hodnocení:
4.2692307692308 78